Při provádění analýz odezvy na dynamické buzení nebo při strukturálních analýzách je nutné vhodným způsobem popsat chování měřené soustavy. K tomuto popisu lze velmi dobře použít takzvanou přenosovou funkci.

Přenosová funkce může být definována jako funkce času, pak se jedná o impulzní přenosovou funkci, nebo jako funkce frekvence, pak se nazývá frekvenční přenosová funkce.

Přenosová funkce je vlastnost měřené soustavy (resp. vlastnost mezi vybranými body a směry). Frekvenční přenosová funkce popisuje odezvu měřené soustavy na buzení, jako funkci frekvence. Frekvenční přenosová funkce se používá například v modální analýze při vizualizaci vibrací nebo při měření přenosových útlumů. Jako vstupní signál může být například měřená vibrační veličina nebo síla buzení. Výstupní veličinou je měřená vibrační veličina.

V případě vstupu měřené vibrační veličiny bude frekvenční přenosová funkce odezva na jednotku vstupu (m/s² / m/s²). Laicky řečeno jaká bude odezva na jednotku vstupu. Ideální použití pro hodnocení účinnosti uložení. Pro lineární soustavu by tato funkce byla pro všechny frekvence rovna 1. V případě vstupní veličiny ve formě síly v N bude výstup (m/s² / N). Laicky řečeno jaká bude odezva například v m/s² na 1 N. Použití tohoto typu frekvenční přenosové funkce se hodí zejména při použití rázového kladívka, kdy dojde k přepočtu odezvu na jednotku síly buzení (omezení vlivu síly buzení na velikost odezvy).

Pro výpočet přenosové funkce je nutné provést více kanálové měření vstupu a odezvy. Toto měření se obvykle provádí dvojicí snímačů vibrací nebo snímačem vibrací a snímačem síly. Pro výpočet se používá křížové spektrum. 

_{vytvořeno: srpen 2018}