Transformací časového signálu do frekvenční oblasti je frekvenční spektrum. Frekvenční spektrum je tedy zobrazením vibračního signálu v souřadném systému frekvence - amplituda.

Původní časový signál je rozložen na jednotlivé harmonické (sinusové) složky. Tyto jednotlivé složky jsou zobrazeny na dané frekvenci (osa X) odpovídající amplitudou (osa Y). Spektrum je tedy podíl zastoupení jednotlivých frekvencí, nebo jejich harmonických násobků, v analyzovaném signálu.

Spektrum je obecně vzato spojitá funkce, ale v praxi je jeho výpočet realizován množstvím jednotlivých izolovaných složek jako výsledek nějakého typu frekvenční analýzy například FFT.

Okamžité spektrum, jako je na vedlejším obrázku, může mít teoreticky i "zápornou" hodnotu amplitudy. Skutečné spektrum obsahuje ale vždy kladné hodnoty amplitud. Nejčastěji se složky amplitudy spektra zobrazují v RMS. S pomocí jednoduchého spektra nelze vyjádřit vztah mezi fázemi jednotlivých složek. Fázi lze vyjádřit pouze z křížového spektra "Cross spectrum".

Frekvenční spektrum lze získat provedeném frekvenční analýzy (laděním frekvenčních filtrů, výpočtem obecné Fourierovy transformace, výpočtem DFT nebo FFT a filtrováním s využitím filtrů pásmové analýzy CPB).

Energie signálu v časové oblasti a ve spektru musí být shodná. Frekvenční spektrum je vhodné zejména pro deterministické periodické signály. Z tohoto důvodu je frekvenční spektrum základním nástrojem technické diagnostiky (vibrační diagnostiky a akustické diagnostiky).

_{vytvořeno: únor 2017}