Při provádění akustických měření je nezbytné vědět o směrové charakteristice použitého mikrofonu. Každý mikrofon má vlastní směrovou charakteristiku, která popisuje ovlivnění měřeného akustického signálu v závislosti na směru dopadající akustické energie. Příklad této směrové charakteristiky pro běžný mikrofon pro použití ve volném poli je na vedlejším obrázku.

Graf zobrazuje směrovou odchylku pro různý úhel dopadu akustického vlnění ze zdroje zvuku na mikrofon po 30°. Na ose x je měřená frekvence a osa Y popisuje odchylku od lineární závislosti. Na nízkých frekvencích je odchylka způsobena velikostí membrány mikrofonu a není příliš závislá na směru šíření akustické energie. Od frekvence cca 20 Hz následuje pásmo s minimální směrovou odchylkou do frekvence cca 1000 Hz. Od této frekvence výše je již poměrně důležité znát směr, z jakého dopadá akustická energie na měřicí mikrofon. Od úhlu cca 60° jsou odchylky na vysokých frekvencích velmi významné. Na druhou stranu již příliš nezáleží na tom, zda akustická energie na mikrofon dopadá z úhlu 90° nebo 180°.

Při měření ve volném poli (typ akustického prostředí) se předpokládá, že akustická energie dopadá v přímém směru na mikrofon. Pokud ale tato podmínka nebude splněna, dochází dle výše uvedeného k ovlivnění měření vyšších frekvencí a spolu s nimi i k chybnému určení celkové hladiny akustického tlaku. 

_{upraveno: říjen 2016}