Tónová složka hluku je stav, kdy zjednodušeně řečeno hluk obsahuje výrazné tóny reprezentované izolovanými frekvenčními špičkami ve frekvenčním spektru. Definic pro hluk s tónovými složkami je více. Zde uvedená tónová složka popisuje hluk z pohledu naší národní legislativy v oblasti hygienického hodnocení hluku. Pro identifikaci uvedené tónové složky je nezbytné určit frekvenční spektrum měřeného hluku. Hluk s přítomností hudby, zpěvu nebo mluveného slova je vždy hlukem s tónovou složkou.

Přítomnost tónové složky je nepříjemná. Pokud Vás hluk obtěžuje, člověk na tyto tóny reaguje intenzivněji a jsou mu více nepříjemné. Pokud jste provozovatel zdroje hluku s tónovou složkou, musíte splnit přísnější hlukový limit, což klade větší nároky na případné protihlukové úpravy. Jednodušší cestou může být provedení protihlukových úprav s cílem minimalizovat vliv tónové složky.

Přesná definice je uvedena vždy v aktuální verzi NAŘÍZENÍ VLÁDY o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací (následující definice tónové složky je z NV 217/2016 i s korekcí pro snížení příslušného limitu hluku).

Hlukem s tónovými složkami hluk, v jehož kmitočtovém spektru je hladina akustického tlaku v třetinooktávovém pásmu, případně i ve dvou bezprostředně sousedících třetinooktávových pásmech, o více než 5 dB vyšší než hladiny akustického tlaku v obou sousedních třetinooktávových pásmech a v pásmu kmitočtu 10 Hz až 160 Hz je ekvivalentní hladina akustického tlaku v tomto třetinooktávovém pásmu LAeq,T vyšší než hladina prahu slyšení stanovená pro toto kmitočtové pásmo podle tabulky v příloze č. 1 k tomuto nařízení (následující tabulka).

V případě hluku s tónovými složkami, s výjimkou hluku z dopravy na pozemních komunikacích a dráhách, se přičte další korekce –5 dB.

_{vytvořeno: listopad 2016}