Vzhledem k velkému rozsahu měřené veličiny (více než 7 řádů) je nutné vhodně kombinovat dynamický rozsah měřidla a citlivost mikrofonu. Běžné zvukoměry mají dynamický rozsah kolem 120 dB, ty lepší 150 dB a speciální analyzátory až 160 dB.

Z tohoto rozsahu je patrné, že celý běžný rozsah hladin hluku je u těchto analyzátorů měřitelný bez nutnosti změny měřícího rozsahu. Tento rozsah vychází z limitních hodnot vstupního napětí, které je schopen daný zvukoměr zpracovávat. Změnu vstupního napětí můžeme ovlivnit vhodnou volbou měřícího mikrofonu. Pokud Váš zvukoměr má menší dynamický rozsah, je nutné pro určitý typ měření zvolit odpovídající rozsah z nabízených možností Vašeho zvukoměru.

Citlivost mikrofonů je schopnost převést změnu akustického tlaku na měřitelné napětí. Tato citlivost je u běžných mikrofonů kolem hodnoty 50 mV/Pa. Při velmi malých hodnotách akustického tlaku narazíme na limit při zpracování velmi malého výstupního napětí (šum na vstupu). Při vysokých hodnotách akustického tlaku bude zpracovávané napětí vyšší, než je maximální vstupní napětí analyzátoru (přebuzení vstupu). Při volbě mikrofonu je nutné přihlédnout k použitému předzesilovači a nutnosti napájení jeho a mikrofonu.

Reálné dosažitelné minimum je pro běžné měřicí mikrofony I. třidy asi 17 dB a pro mikrofony II. třidy asi 25 dB. Pro měření nižších hladin zvuku je nutné použít speciální mikrofony, které jsou schopné měřit již od -2,5 dB.

Maximální hodnoty hladiny zvuku, které jsme v současné době schopni měřit jsou cca 184 dB. Pro tato měření je nutné použít speciální mikrofony s velmi nízkou citlivostí. 

Možnosti mikrofonu lze plně využít pouze v kombinaci s vhodným předzesilovačem.

_{upraveno: listopad 2016}